Olomouc – Baník 2:2, "Vytěžený bod..."

Termín sedmého kola padl na nedělní odpoledne, a protože se údajně myslí především na zdraví hráčů, v poslední řadě možná i fanoušků, v tomto parném létě jsme se na Andrově stadionu sešli už v 14:30 hodin. Vyhlášena byla naštěstí bílá invaze, v černém svršku by nás po zápase zřejmě ze sektoru museli seškrabávat. Dresscode byl dodržen tentokrát více než uspokojivě, nicméně ani tento zápas se neobešel bez několika dementů ignorujících instrukce, jež na nás vyskakovali z různých koutů sociálních sítí dlouho před samotným utkáním. Snad jednou „všichni“ bude znamenat opravdu všichni…

V atypickém sektoru hostí se nás sešlo přibližně 3 100 (z toho 3 GKS) z celkové návštěvnosti 11 328, pár stovek dalších Chacharů bylo spatřeno i na přilehlých tribunách. Vzhledem k tomuto počtu nebyl výsledný support nejhorší, ale pokud by celý sektor fanatizoval jako při zápase s Kodaní, Andrův stadion by museli postavit znovu. 

Netradičně, hned v úvodu utkání, letí nad naše hlavy plachty, které jsou odrazem a smutným remakem chorea ze zápasu odehraného před 19 lety rovněž v Olomouci, kdy ostravští fans poukázali na fakt, že Baníku se na tomto místě podařilo vytěžit mistrovský titul a také pohár. V choreu, revitalizovaném do dnešní podoby, jsme mohli spatřit významné roky našeho klubu společně se znakem, který obklopují trofeje z těchto let, vyzdvihnuté nápisem: Olomouc, náš zlatý důl. Z boku se vztyčovaly dvě těžební věže, které samotný odkaz podtrhují. O pozadí celé choreografie se postaraly modré vlaječky a balonky společně s našimi zakuklenými těžaři, kteří zprostředkovali „trochu“ kouřového efektu a pár žluťáků k tomu. A protože se jedná o více jak 19 let staré úspěchy bylo třeba tuto oprášenou prezentaci doplnit všeříkajícím nápisem: Vzpomínky, které se ztrácejí v mlze… Prezentaci po zbytek zápasu vystřídalo 13 vyvěšených vlajek a tři mávačky.

Co se týče sektoru domácích, zde jsme se nedočkali žádné prezentace, ani jediné vyvěšené vlajky. Při boji s vedením už to tak bývá… Alespoň na protest domácí odpálili dýmovnice, které následně letěly na hrací plochu. Fandění však nebojkotovali, výjimečně jsme je mohli i zaslechnout.

Samotná hra připomínala horskou dráhu. Chvíli nahoře, chvíli dole, ale rozhodně žádná nuda. V prvním poločase nás uzemnil brankou Kliment. Z vedení se však dlouho Sigma neradovala a těsně před koncem poločasu zaburácel stadion díky hlavičce Matěje Šína. Druhý poločas byl totožný v počtu branek i jejich tvůrců. V 50. minutě se znovu prosadil Šín, avšak díky odpískanému ofsajdu a následné kontrole přes VAR si na svou chvilku slávy musel počkat. V 85. minutě jsme dali sbohem třem bodům a nechali domácí vyrovnat penaltou na 2:2.

Při následné děkovačce hecujeme hráče na další domácí zápas pokřikem: Jebat Slavii! 14. 9. to s náma musí řvát VYPRODANÝ stadion!

Sepsal: PZJ

PS: Po zápase bylo vybráno na pohostění zahraničních přátel celkem 59 003 Kč, 25 zlotých, 21,27 eur, 2 300 arménských dramů, 38 dánských korun, 110 forintů, 1 kanadský dolar, 365 albánských leků, 1 turecká lira, 29 amerických centů, 15 srbských dinárů, 3 britské pence, 1 israelský šekel, 20 alžírských dinárů, 20 nigerijských nair, 5 rumunských lei, 2 bulharské levy, 1 kolečko do kauflandu a 2 nabíté skleněnky! DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ PŘISPĚLI!