Liberec - Baník 0:0, "Marnost pokračuje..."

Kvůli krkolomné vlakové dopravě bylo už potřetí v sezoně upuštěno od klasického vlakového výjezdu a do Liberce vyrážíme nikoliv po kolejích, ale po asfaltu. Škoda jen, že někteří si naše busy spletli s výběhem pro prasata a zatímco vy dnes ještě možná spokojeně vychutnáváte poslední kapky alkoholu v krvi, které Vám zbyly z výjezdu, my od pondělního rána řešíme nasraného dopravce a neschopnost lidí si uklidit po sobě i vlastní místo. Každý z Vás vyžaduje hyperkorektní chování, ale že po vás zbyde bordel, za který by se nemuseli stydět v nejednom africkém slumu, je asi v pořádku a přirozené.   

 

V samotném sektoru vyvěšujeme devítku ostravských zástav, z nichž vlajky "BAZAL" a družební "ULTRAS" hrají prim na čelním plotě stadionu U Nisy. Začínáme produkovat náš klasický výjezdový doping, kdy slabých chvilek bylo opravdu pomálu. Náš support nesrazila na kolena ani bezradná hra "mužů v černé" (tentokrát v této barvě nenastoupili rozhodčí, ale Baník), kdy sledujeme marné dobývání nebo spíš nakopávání do Liberecké brány, které ani v početní výhodě trvající déle jak jeden poločas, body nepřineslo. Koncem první půle se také v rukou Chacharů objevuje nápis "Královec - město Baníku!", který malinko nadneseně glosuje současné společenské dění :-). 

 

Probíhá docela nemastná a neslaná děkovačka, kdy v nás převládají pocity frustrace a zklamání z toho, že tato sezóna míří do hajzlu dříve, než jsme zvyklí z jarních bojů. Jako poslední přijde zatleskat pod sektor a můžeme vlastně říci, že i rozloučit se, dnes již bývalý, trenér Vrba. Snad tato epizoda byla poslední, kdy vedení a hlavně samotný majitel podlehlo veřejnému tlaku ohledně toho, kdo má přijít na jakýkoliv post v klubu.

 

V Ostravě končíme výjezd úderem půlnoci.