FC Baník Ostrava - Siad Most 5:2 článek č.3

Výhra v 1. kole nad klokanem, kvalitní mediální kampaň, umoudřené počasí a vysoké ambice Baníčku v této sezoně, to vše dávalo předpoklad, že se Bazaly solidně zaplní v úvodním domácím utkání nového ročníku Gambrinus ligy. Cestu na Bazaly si našlo 13 346 platicích diváků a dá se očekávat, že příští sobotu toto číslo ještě vzroste.

Hospůdky na Kamenci jsou už několik hodin před mačem v obležení, probírají se tradiční témata - stěhování do Vítkovic, oranžové límečky, parchant Golis, lži tenisového vedení, atd. Asi hodinu a půl před výkopem začíná nová akvizice na kelnerském postu v našem oblíbeném šenku zcela ignorovat hosty a pivo čepuje téměř výhradně jen okolojdoucím pocestným. Nevím jak to funguje jinde ve světě, každopádně v Česku je to takový hloupý zvyk, který mě vždycky spolehlivě vytočí. Odebíráme se tedy raději na stadión zkontrolovat jak funguje avizovaný zlepšený servis pro fanoušky. Dvacetimetrové fronty u stánků hodinu před zápasem jsou už samozřejmostí, nic nového.

Hráči Mostu byli před sezonou pasováni na jedny z adeptů sestupu. Přiznám se, že jsem před utkáním netušil, jaké starosti nám severočeši připraví. V 1. poločase působili hosté fotbalově dost dobře a kupodivu nás i přehrávali. A třeba hráči jako Oboya nebo Toleski ukázali velkou kvalitu a naše obránce občas vyškolili. První emoce nastaly asi po dvaceti minutách hry, kdy obránce Mostu zahrál v pokutovém území vleže evidentně rukou. Viděl to snad celý stadión, jen tragický sudí Adam ne. Mlhu před očima měl i jeho asistent na čáře, který situaci sledoval z několika metrů. Vzápětí udeřilo na druhé straně, kdy se krásně z dálky trefil Pilař. Další pohroma na sebe nenechala dlouho čekat. Makedonec Toleski zkosil u půlící čáry Martina Lukeše a viděl za to žlutou. Říká se, že každý je nahraditelný, ale v tomto případě tedy nevím. Dost dobře si neumím podzim bez Lukyho v sestavě představit. Baníček vůbec nevěděl co má bez svého kapitána hrát, nedařila se kombinace a obrána byla nezvykle prostupná. V 32. minutě se podařilo Baníku vyrovnat. Po centru Svěrkyho se krásně trefil hlavou Franta Metelka. Je třeba však objektivně přiznat, že gólu předcházel ofsajd. Nálada na Bazalech se okamžitě zvedla, jenže po výkopu zase cizinci v sestavě Mostu vycvičili naši obranu a hosté šli zaslouženě do vedení. Další hektický moment nastal před koncem poločasu, Toleski nic nedbal na to, že sudí odpískal ofsajd a že má asistent na čáře praporek nahoře a nesportovně kopl balon do prázdné branky. Nic jiného než druhou žlutou a následnou červenou nemohl čekat. Argument trenéra Mostu Žáka, že žádný hvizd nebylo slyšet působí komicky, protože zvuk píštalky bylo slyšet i v sektoru P2. Mimochodem, po tom co pronesl tento chlapík po utkání na tiskovce, bych mu doporučil vyhledat odbornou lékařskou pomoc.

Dobrý dojem z první půle si hráči Mostu úplně pokazili po přestávce. Což o to, fotbalově jim to šlo a i v početním oslabení byli Baníku více než vyrovnaným soupeřem. Nepamatuji si však, že bych na Bazalech někdy viděl tak zákeřné mužstvo. Brutální fauly, simulování, zdržování, tím vším se hosté prezentovali v sobotu v Ostravě. Lidově řečeno hráli jako prasata. Takovou komedii, co si pamatuji, snad předváděli jen hráči Kuvajtu v zápase s naší repre na olympijském turnaji v Austrálii před sedmi lety. Sudí už zápas nezvládal od úvodního hvizdu a ve druhém poločase se mu to úplně vymknulo z rukou. Občas byly k vidění scény známé spíš ze zámořské NHL. K pěstním soubojům nebylo daleko a nejednou museli všichni arbitři uklidňovat rozvášněné fotbalisty. Smutnou kaňkou utkání bylo hučení na fotbalistu černé pleti v dresu Mostu. Je fakt, že se to stalo jen jednou, bohužel to zaregistroval delegát utkání, takže pokuta nás určitě nemine. Na jednoho černocha se pískalo skoro celý druhý poločas, ale myslím, že ten borec ví, že barva pleti důvodem k pískotu nebyla. Zkrátka, na Bazalech byl k vidění nejhektičtější zápas posledních let.

Bohužel jsme asi přišli na pár kol o Vencu Svěrkoše, který se nechal vyprovokovat a hloupě oplácel, červená karta byla na místě. Naštěstí ještě stihl před odchodem do sprch z penalty vyrovnat. To, co co jsme viděli po proměněné penaltě snad netřeba komentovat. Divím se, že obránce Mostu Procházka sobotní zápas dohrál.

Vypjatý zápas nakonec skončil dobře, v 85. minutě rozhodl o tom, že 3 body zůstanou doma Bob Zeher. Synci ještě přidali 2 branky a dohrávalo se v euforii. Vandráci, kteří čtvrthodinu před koncem vyřvávali, že je tu nikdo příštích 20 let neuvidí, mohli začít skandovat: „MISTŘI,MISTŘI!“ No však to známe...

Podtrženo a sečteno: skvělá atmosféra, kvalitní support, 2 vydařené choreografie, kvalitní racovisko při třetím gólu Baníku, emoce na hřišti, černá kaňka v podobě ztráty Lukeše, prasečí fotbal hostů ve 2. poločase, štastný konec. Toť vše. Takže příští sobotu zase na Bazalech. Přijďte všichni, Vláďovi Mišinskému už to s Libercem určitě půjde.

Cactus