Budějovice - Baník 2:1, "Sundejte dresy!"

Co vůbec říci k další ostudné porážce s dalším fotbalovým „gigantem“, než to, co zaznělo již mnohokrát. Snad všichni cítíme tu absolutní beznaděj, ten zmar při pohledu na tabulku, na výkony hráčů našeho celku. Hráčů, kteří by měli s hrdostí nosit baníkovský znak na srdci a do posledních sil za něj bojovat. Ale pěkně popořadě.

Již dlouho dopředu bylo signalizováno všemožnými způsoby, že po pěti letech se bude opakovat akce „retro párty“, která při své premiéře vzbudila velké ohlasy. A nejinak tomu je i tentokrát. Především poslední týden před utkáním byly podnikány útoky na secondhandy, někteří si jednoduše vypůjčili oblečení svých rodičů, a tak se v sobotu schází na svinovském nádraží početná skupina oděná jak z minulého tisíciletí. K vidění jsou džínové bundy, potrhané, záplatované obnošené džíny, bombery, vysoké boty až nahoru zavázané, nášivky britských vlajek, šusťákové soupravy pestré palety barev či skvosty jako staré hornické přilby a košile OKD vytažené z půd, kde mnoho let odpočívaly. Jeden z přítomných si dokonce sehnal proužkovaný oblek, za něhož by se nestyděl ani Al Capone. Velký dík všem, kteří se zapojili!

Oblečeni do módních hitů a vybaveni dobrou náladou krátce po šesté vyrážíme směr České Budějovice. Cestou se z kupéček linou nesmrtelné hity Mekyho Žbirky, nechybí ani výběr písní kapely Orlík, jenž byla velmi populární na přelomu 80. a 90 let, pro čtenáře je distribuován speciální pár stránkový černobílý Bazal za symbolických 20 Kč. V Budějovicích se objevujeme těsně po dvanácté a za zpěvu starších chorálů vyrážíme na náměstí, kde obsazujeme prostor před místní restaurací, užíváme si slunečného počasí a doplňujeme nezbytné živiny. Při odchodu směr stadion ještě pořizujeme skupinovou fotku, jejíž dominantou je modrý nápis „Mami, jsem na výjezdu“ se srdíčkem. Spousta přítomných také nasazuje kukly vyrobené speciálně pro tento výjezd. Poté pokračujeme dál, bohužel se skupině nevyhýbají ani problémy s příslušníky veřejné bezpečnosti. Kolem Střeleckého ostrovu se ten den nepohybujeme jen my nebo českobudějovičtí, nemilou podívanou jsou i lidé s šálami či jinými věcmi se symboly pražské Sparty. Za mě neskutečná ostuda v den výjezdu vlastního klubu se vydat na nějaký jiný zápas! Nemilá byly také cena za lístek ve výši 300 Kč (pro studenty 200).

Na sektoru dochází k promíchání retro oblečených s moderně oblečenými, prim však stále hraje první skupina. Dohromady se scházíme v počtu 285 fanatiků. A když retro, tak retro se vším všudy, vyvěšeny jsou tedy vlajky pamatující mnohé jako Forza Baník, britský prapor s nápisem Baník Ostrava po stranách, pár dní před zápasem dle starých záznamů zrekonstruována vlajka King Baník. Krom toho též britská Orlová, Zvalanci a Frýdek, Jižní Spojka a postarší prapor Baník Ostrava. Tematická jsou i optická vystoupení – nad hlavu stoupají modré či bílé kartony rozdělující sektor na prosté dvě poloviny (z kartonů jsou následně vyrobeny vlaštovky, jež atakují síť před námi, ty lépe zkonstruované se snáší i na pažit), o pár minut později putují do výše modré a bílé krepové papíry, tentokrát dělící přítomné horizontálně na dvě části. To nebylo ještě vše z hlediska optické prezentace, rozdány byly ještě balonky v klubových barvách, k slovu se také dostávají pyrotechnici, kteří mezi nataženými modrými a bílými látkovými a igelitovými pruhy odpalují fontánky a modré dýmy. Ovšem nebyl by to ten správný návrat v čase, kdyby se megafonu neujala za všeobecného nadšení legenda všech legend – Hrnek! Za jeho pokynů se support posunuje o řadu výš.

Domácí se prezentují vyvěšenou vlajkou Ultras Budweis a sem tam po zapojení zbytku stadionu se ozývají pokřiky „Dynamo!“.

Bohužel co nelze v žádném případě absolutně pochválit, je výkon hráčů na hřišti, který vrcholí další porážkou – již pátou v jarní části sezóny, dalším propadem v tabulce. Skóre na světelné tabuli po devadesáti minutách ukazuje 2:1 pro domácí celek. A protože pohár trpělivosti není nekonečný, hráči dostali mnoho příležitostí, následuje po konci utkání nevyhnutelné – odebrání dresů, během něhož vzduchem nese „Vy nejste Baník!“ a další nelichotivá hesla.

Poté vlakoví nastupují do přistavivších autobusů, které je odvážejí na hlavní nádraží, aby byl stihnut vlak odjíždějící krátce po páté hodině. Do Ostravy se vracíme lehce po jedenácté večer.

Sepsala: Háčko