Baník - Zlín 5:1, "Výprask Ševců..."

Utkání se Zlínem bylo zvoleno jako to, které naváže na tradici třech předchozích baníkovských pochodů, které se vždy těšily velké oblibě. A jak se nakonec ukázalo, na tradici jsme navázali opravdu úspěšně.

První pozvánky (plakáty a nápis) se objevily už při zápase Baníku s Mladou Boleslaví. V následujících dnech a týdnech pak přibývaly další, jak v ulicích měst, tak i na sociálních sítích. Nechyběly ani fotky z domácího malování vlajek a podobně.

V samotnou sobotu nám počasí sice dvakrát nepřálo, ale jak praví známé přísloví „Chachara nezlomíte“, takže ani pár kapek deště nás nemohlo odradit. Na sraz u vítkovického nádraží byla opravdu radost pohledět. Na místě se sešly stovky natěšených chacharů a chacharek všech věkových kategorií (obzvláště počet mladých byl velmi potěšující) a všeho „ražení“ - chuligani, ultras, fanoušci z „béček“ i z tribuny. A přesně o to šlo. Společně ukázat, že jedno do jaké skupiny se řadíme, kolik nám je let a podobně. Podstatné je, že jsme jedna velká modrobílá rodina a všichni máme Baník v srdci.

Okolo 14. hodiny vše vypuklo. Vzduchem vlály malované vlajky všech velikostí a celému pochodu vévodil oslavný nápis Chachaři 15 let. To vše provoněno „parfémem“ značky Pyro N°1922 (pozn. ke složení: červené race, modré a bílé dýmovnice). Takto se celý dav vydal za zvuku chorálů směrem ke stadionu. Cestou nechybělo několik zastávek, přičemž ta na mostě přes železnici byla rovněž okořeněna vůní a září pyrotechniky.

A teď k dění na stadionu.

Horní i dolní část sektoru tentokrát v drtivé většině zdobily zejména zástavy jednotlivých fanklubů a aktivních skupiny.

Fandění bylo od počátku utkání na velmi dobré úrovni. Ve dvacáté minutě nemohla chybět „výzva pro béčka“. Špatné to určitě nebylo. Nicméně je smutné, že přechod mezi sektory B5 a B6 se opět stal hraniční čárou, za kterou už je většině zatěžko se na pár okamžiků postavit. Hlavně, že nadávky hráčům, že se málo hýbou apod., vám problém nedělají…

Ve druhém poločasu přišla na řadu choreografie věnovaná 150. výročí narození jednoho z nejvýraznějších ostravských velikánů. Před sektory D3 až D5 byl roztažen nápis VELKÝ STAROSTA ● VELKÉ OSTRAVY. Nad hlavy přítomných putovala plachta se jménem Jan Prokeš, jeho podobiznou a roky, kdy žil. Na schodech po stranách těchto sektorů jej doplňovaly pásy "150" a "JP". A mezi tím se třepotaly modré a bíle vlajky.

A kdo, že to vlastně Jan Prokeš byl? Z politických funkcí byla pro nás tou nejzásadnější "starosta Moravské Ostravy" v letech 1918-1935. Za jeho působení se Ostrava vydala na cestu stát se progresivním velkoměstem. JP byl hlavním iniciátorem vytvoření tzv. Velké Ostravy, jež vznikla sloučením sedmi moravských obcí a měst, což byl jen počátek systematické snahy o rozvoj města po stránce architektonické i urbanistické. Podpořil velkorysou výstavbu města (např. Nová radnice) a rozsáhlou modernizaci komunální infrastruktury. Svou pozornost zaměřoval na zlepšení městských komunikací, podporoval výstavbu nových školních, zdravotnických a kulturních zařízení. Soustavně se také věnoval sociální a zdravotní péči. Konec historického okénka.

Po optické stránce bylo rušno také v sektoru mladých chacharů. O nápisy se tentokrát postarali žáci ze ZŠ Alberta Kučery v Ostravě-Hrabůvce a orlovské ZŠ Mládí a nechyběly ani balónky.

Ani ve druhé půli úroveň supportu neklesala a zcela jistě měla vliv na kanonádu, kterou hráči na hřišti rozjeli. Do závěrečného „všichni stojí a zpívají“ už se zapojily prakticky celé ochozy.

A pak už jen nastal čas společně oslavit tříbodový zisk. Na děkovačku hráči nejdříve zamířili před sektory s nejaktivnějšími fanoušky a poté až před zbývající část tribun, což bohužel pro některé jedince bylo nepředstavitelným problémem. Zvykejte si, takto to prostě bude. Zůstat na místě pár minut navíc nikomu neublíží…

Poděkování patří rodině z Katowic. Z Horního Slezska nás dorazilo podpořit okolo 150 osob, které si tak zlepšují chuť po odvolaném výjezdu do Gdaňsku, jelikož polský svaz potrestal Lechii uzavřením stadionu právě na utkání s GieKSou.

Závěrečnou tečku za celým dnem udělala šestice ostravských sportovců, která si po krátkém měření sil připisuje výhru nad stejně početnou skupinou Ševců (v sektoru se jich sešlo celkově okolo dvaceti).

P.S.: Do Olomouce všichni v bílém! Jedinou výjimku tvoří mladí chachaři, kteří se na výjezd vydají společně autobusem – ti budou oděni do modrých trikotů.


Sepsal: Stuart