Baník-Zbrojovka 1:2 "Sestup není konec"

Čtyřicet devět let. Tak dlouho Baník setrvával mezi tuzemskou fotbalovou elitou. A teď přišlo to, čemu jsme se posledních několik sezón vždy jen nějakým zázrakem vyhnuli. Sestup. 

Teď však zpátky k sobotnímu dění. Malíři a natěrači jsou na svém srazu podrobeni opravdu zevrubným kontrolám, kterým asistovali i členové bezpečnostních složek (nějaký plukovník tomu velel). Každá krabice, každá vlajka, každá tyč. No prostě všechno bylo i několikrát prohledáno. Inteligent v uniformě dokonce zvažoval nechat rozebrat reprobedny. Opomenout nelze ani vyhrožování zákazem choreografií na dalších zápasech. To vše trvalo téměř tři čtvrtě hodiny. Člověk ani neví, jestli je to k smíchu nebo k pláči…

Drtivá většina baníkovských zástav, které byly ten den vyvěšeny, byla rozměrově větší. A co je hlavní, šité (Vlajkonoši hosté, Baník&GieKSa, Baníček, Baníček, Baníček nejlepší u nás, Chuligani z Bazalů, menší „znakovka“ a Ultras. Výjimku tvořili jen SH). Tribuny, a kotel zejména, se zaplňují. Velký podíl na tom měli i přátelé z Katowic, kterých dorazilo okolo dvou stovek. Opticky bylo vše pěkně rozlišeno barvou triček – Baník v tradičních bílých, GieKSa ve žlutém. Touto návštěvou byly de facto odstartovány oslavy družby, jejíž délka letos činí již dvacet let. Celková, oficiálně ohlášená, návštěva činila 4 779 diváků.

Úvodní hvizd zároveň započal i start fantastické atmosféry, která po celou dobu utkání jen gradovala. Chorál střídal chorál. Prim hrály zejména družební kousky, ale nezapomínalo se ani na podporu Baníku samotného. Zvláštní pochvalu si zaslouží jak bubeníci, tak hlavně i zbytek osazenstva. Konečně jste se naučili buben opravdu poslouchat a zpívat ve správném rytmu a tempu. Úroveň našeho supportu to značně pozvedlo. I ve druhé polovině se fandění stupňovalo. Na řadu přichází choreografie, kdy nad hlavy přítomných putuje kvalitně zpracovaná plachta s družební tématikou. Z obou stran ji obklopují bílé balónky a po dvou desítkách obouruček s číslovkou „20“. Na ploše vše doplňuje nápis „FOOTBALLMANIACS“. Délka trvání této prezentace byla dlouhá, minimálně pět minut určitě. Ozářili ji také dvě race. Od té doby až do konce utkání atmosféra dosahovala závratných výšin. Na tribunách to vypadalo spíše jak při oslavách mistrovského titulu, a ne jako při sestupu. No prostě bez ohledu na výsledky, Baníku vždy fandíme!

Doping nepolevil ani po hvizdu závěrečném. Hráči na hřišti prohrávají, ale to ten den nikoho až tak moc vlastně ani nezajímalo. Přichází před kotel a dostávají družební trička. Následně absolvují děkovačku. Mnohé z nich už v modrobílém dresu neuvidíme. 

No nic. Sezóna za námi. A ta druholigová, která znamená novou kapitolu modrobílého života, před námi. Máme se na co těšit - noví soupeři, nové výjezdové destinace (snad…)...

Na závěr děkujeme všem, kteří jste přispěli při předzápasové sbírce. Do čapky se vybralo 40 577 Kč, 63,1 zl a jedna baterka do hodin.