Baník - Urartu 5:1, „NÁVRAT DO EVROPY!“

Konečně! Po dlouhých čtrnácti letech se Baník konečně probojoval do pohárové Evropy. Někdo už tomu možná ani nevěřil, někdo si dělal vždy plané naděje, v posledních letech se to holt buď těsně nepodařilo nebo jsme měli jiné, např. sestupové starosti… Očekávání byla velká, spekulovalo se o lepších soupeřích, ale samozřejmě také o nejméně atraktivních a vzdálených. Druhá možnost zvítězila, ale také jsme si na ni museli definitivně chvíli počkat, jelikož nám los 19. června zvolil dvojici, jejíž vítěz měl být teprve naším soupeřem. To samozřejmě ztížilo organizační záležitosti nejen pro klub, ale i pro fans. Ale více se snad objeví v článku z výjezdu. Papírovější favorit tedy potvrdil předpoklady a arménský klub FC Urartu postoupil přes estonský mančaft Tallinna Kalev v poměru 4:1.

První utkání bylo nalosováno do Ostravy, úvodní natěšenost však trošku upadla vzhledem k neznámému a neatraktivnímu soupeři spíše z Asie než z Evropy. To se však změnilo v posledním týdnu před zápasem, kdy klub i Chachaři mohutně tento špíl propagovali. Nakonec se prodej lístků poměrně rozjel a v den zápasu se nakonec dostavilo přes 13 tisíc diváků. Někdo může namítat, že by zápas měl být už dávno vyprodaný, ale s tou věrností a bitím se do hrudi jaký kdo není baníkovec, to není zas tak horké… A o tom jsme se také už několikrát přesvědčili.

Nabité sektory jak na D, na B, ale i na hlavní tribuně svítící na bílo vypadaly opravdu impozantně. Dorazilo plno známých tváří, lidé vylezli na Evropu z nor. Zde se budu opět opakovat, věnujte prosím jednotnému hávu pozornost a respektujte jej jak v zimním (černá), tak i letním (bílá) období, je to „čistá fantazie“. Samozřejmě se našlo několik jedinců, kteří dorazili na zápas v jiné barvě...

Ultras si na úvod v pěkně ovlajkovaném kotli připravili choreografii ve stylu „We are ready for next european cup flight!“, kdy letce v letadle na propracované plachtě po chvíli vystřídal 3D nápis „Baník“ a nápis pod sektorem byl upraven na „We are ready for next european cup fight!“. Zde asi netřeba překladu. Úvod byl opravdu hukot a po chvilce oťukávání Baník Arménům nasázel tři branky. Atmosféra se tak nesla v přísném měřítku, i když postupně v opojení brankového náskoku lehce opadala. Samozřejmostí byly v oblouku již klasické velké mávačky a v závěru mohli Chachaři ukázat, jak se přes letní pauzu opálili, když šel kotel a přilehlé sektory do půl těla. V repertoáru se také objevil nový pokřik.