Baník - Slovácko 1:2 "Vzpomínáme"

Souboj o čtvrté místo v tabulce přilákal do ochozů městského stadionu ve Vítkovicích (čti vyhnanství) letošní nejvyšší návštěvu v Ostravě, když se počítadlo zastavilo na cifře 7.713 diváků. Poprvé v sezóně tak byl už obstojně zaplněn i kotel, kéž by to už tak vypadalo přinejmenším pokaždé. Špatné to nebylo ani s vybaveností ostravského publika šálami, takže nástup hráčů spolu se zdviženými šály a odzpívanou hymnou vypadal dost hezky. 

 

Už před zápasem doplnil klasické baníkovské zástavy na plotě v centrálním místě kotle vyvěšený nápis "Ś.P. GIGI", věnovaný fanatikovi GieKSy, který nás bohužel v minulém týdnu předčasně opustil. Vše je o to bolestnější, že "Gigi" byl dobře známý i mezi ostravskými Chachary, když nejednou společně s námi vyrazil na výjezd Baníku. Odpočívej v pokoji, kamaráde. 

 

 

 

O nic veselejší nebyla ani choreografie, při které se vzpomínalo a měla rovněž smuteční nádech. Ve dvacáté minutě putovala ke střeše stadionu plachta s podobiznou, kterou doplnily pietní transparenty po stranách a černé vlaječky. Pod sektorem se souběžně objevila replika vlajky "FC Baník Ostrava Chachar Juniors" v nadživotní velikosti a pyrotechnika zastoupena černými dýmy s racemi. Vše na počest "Čalíka", člena skupiny "Chachar Juniors", který nás před patnácti lety tragicky opustil. Pro úplnost jen doplníme, že originál vlajky byl pochován společně ze zesnulým Chacharem. 

 

 

 

Poté se už zbytek zápasu nesl v duchu nemastného a neslaného fandění doplněného o šestici velkých mávacích vlajek. Opět jsme se dostali do bodu, kdy naše vokální schopnosti až nepěkně kopírují obraz dění na hřišti, a tak by to rozhodně být nemělo. Protože chvílemi to byl docela solidní kravál, kdy hřměl celý stadion a někdy naopak šeptání, za které by se styděly i divizní Dětmarovice. Další "domácí" zápas hostíme v Ostravě Spartu a musí to být rozhodně jiný hukot po celých devadesát minut. Je tedy na místě si trochu sáhnout do svědomí a k dalšímu zápasu přistoupit o dost zodpovědněji. Mezi výše zmíněnými vlajkami na tyčích se nacházela i jedna novinka, věnovaná naší fotbalové legendě - Martinu Lukešovi. Pro úplnost dodáme, že vlajka byla vyrobena ručně. 

 

Předvedl se také dětský sektor. Nejprve naházeli na tartan konfety, poté ukázali za pomocí plachty s Křemílkem a Vochomůrkou, že naše družba je záležitostí všech ostravských generací. Nechyběly dále rovněž nestříhané papírky nebo znaky na obouručkách, které vznikly při pilotní akci "Baník v městech Baníku", malované samotnými mladými Chachary. Jen by snad mohli někteří rodiče pro příště pochopit, že v kotli se lístky neřeší a není důvod jít se svou ratolestí úplně na jiný sektor, než zbývající děti :).

 

Náš ultrasácký itinerář před zápasem rozšířily také věci, které nejdou tolik na první pohled vidět, ale současný fungující kotel si bez nich lze představit jen těžko. Jedná se o dvě nové repro bedny, stojany a blány na buben. Takže opět se náleží poděkovat všem, kteří nás finančně podpořili nákupem v Chachar/Wear, ať už v naší kamenné prodejně nebo ve stánku na stadionu. Díky, Chachaři! 

 

 

 

 

Premiérově v sezóně a vůbec prvně od znovuotevření stadionů po Covidu byl také solidně zaplněn i sektor hostí, kde se objevila necelá dvoustovka šohajů z Hradiště. I na tu dálko šlo vidět, že si fandění solidně užívají a rozhodně byli i slyšet. Ve druhém poločase se nad hlavami uherskohradišťských objevuje velmi dobře známá old-school sektorovka, z pod které vylétne několik žlutých ohňů. Vítězná euforie se poté přenesla z tribuny i za ochoz, kde hostující fans skákali, zpívali a slavili ještě u přistavených autobusů. 

 

Tolik asi vše k sobotnímu, ne úplně povedenému zápasu, ale jak se říká, každý den není posvícení a máme ještě dost kol v lize si napravit reputaci jak na hřišti, tak tribunách.