Baník – Slavia 3:0 „Spokojenost na všech frontách!“

Po dlouhé době máme za sebou zápas, na který budeme jistě dlouho v dobrém vzpomínat. Povedené bylo takřka vše. Od vizuální prezentace, přes předvedenou hru, konečný výsledek svítící na světelné tabuli dokreslený o velmi kvalitní support.

Nadneseně řečeno začal zápas pro ultras Baníku asi 20 dní před samotným úvodním hvizdem. Přípravy chorea vycházely až na jeden drobný zádrhel podle plánu a obří sektorovka byla v předvečer zápasu slepena z několika částí dohromady. V tomto odstavci bych chtěl poděkovat všem, co přiložili jakkoliv ruku k dílu. Díky a jen tak dále!

Zápas nebyl atraktivní jen z pohledu fanouška(narazily na sebe dva TOP tábory), ale rovněž mohl přinést skoro definitivní klid v boji o záchranu ligy. Donedávna byl navíc tento zápas považován za poslední ligový na Bazalech. Hrůzně vypadající scénář se nenaplnil a nadále zůstáváme ve svém domově na Slezské.

Nyní už k samotnému duelu. Aktéři utkání vycházejí z útrob stadionu na plochu přičemž je na sektorech „eS“ realizována rozsáhlá choreografie. Jako ústřední motiv byla zvolena  sektorovka o rozměrech 80 x 26 metrů s motivem „Bazaly náš domov!“. Tu doplnily po bocích vlajky na tyčích a nad sloupy lesklé modré fólie. Pokud naše informace nejsou mylné, jednalo se o největší sektorovkou roztaženou jak na Bazalech, tak na  tuzemských stadionech. Choreo mohlo být ještě o kousíček lepší, nebýt lenosti některých jedinců z ochozů. Přesunout se o 10 řad výše a zvednou připravenou fólii je prostě problém. I přesto drobný nedostatek panuje spokojenost.

Po úspěšné premiéře byla opětovně vyhlášena akce v modrobílém, kotel až na pár vyjímek přistoupil k akci zodpovědně, o zbývajících sektorech se to až tak říci nedá. Není tomu zase tak dávno, kdy jsme jako zastánci tradice hanili oranžovou barvu na dresech. Sami však v klubových barvách a symbolech chodit nedokážeme?

Celkově na Bazaly dorazila vynikající návštěva 13.127 diváků. V českých podmínkách na boj o záchranu nevídané, ke všemu navíc kvalitní fandění.  To bylo v poslední době poměrně ostře kritizováno především na domácích zápasech. To však neplatilo pro středeční duel. Support snesl velmi přísné měřítko po skoro celou dobu zápasu. Nebývale často byla do fandění zapojována i hlavní tribuna. Občas spolupráce drhla, ale pokrok od minulých pokusů se stejně početně zaplněnou tribunou je značný. Několikrát se také nesl stadionem urážlivý pokřik na stranu Slavie. Ač nejsem velkým příznivcem těchto gest (derby je derby:-)), sešívaným plně náležela. V Edenu se to „jebáním“ a smrtí pro Baník při posledních dvou zápasech jen hemžilo.

Když už byla řeč o příznivcích hostí, těch dorazilo okolo osmdesátky . Vyvěsili dvě pěkné vlajky (Družební a Ultras) + několik kapesníků. Jejich prezentace spočívala v mávaní s vlajkami na tyčích a roztažených obouručkách. Fandění těžko hodnotit, na druhou stranu hřiště šlo slyšet výjezďáky z tribuny sever zřídkakdy.

Kromě úvodního chorea, byly připraveny ještě dvě produkce. O první z nich se postaraly konfety rozházené po kotli a sektorech „P“. Načasování nemohlo být lepší. Sprška konfet přišla přesně po úvodním gólu. Stadion bouřil!  Gólovou radost si mohli všichni na Bazalech užít ještě dvakrát! Druhá produkce byla naplánována až na konec zápasu, čímž se dostáváme k po zápasové děkovačce. 

Děkovačka byla vskutku velkolepá. Hráči po oslavě ve středovém kruhu napochodovali pod sektor v kuklách a s zapálenými ohni v rukou. Zahanbit se nenechal ani kotel. V tom ve stejném okamžiku hoří 40 rací, bliká třicítka stroboskopů, za sektorem planou hirošimy. Ke všemu vlajky na tyčích a nastříhané papírky. Poté se ujímá žezla „Svěrky“ a roztleskává celý stadion. Následuje ještě odpovídačka s hráči, poděkování celému stadionu, pár posledních pokřiků a rozcházíme se slavit do svých hospod.  Více takových zápasů jako byl tento!

Sezónu uzavřeme v sobotu v Teplicích! A hlavně nezapomeňte flašky(alkoholu) s sebou :-)!!!