Baník - Kodaň 1:1, po pen., "Bílé peklo ve Vítkovicích!"

Největší zápas Baníku v éře Václava Brabce. Nejlepší představení, které jsme ve vítkovickém azylu předvedli. Nejen takto by se dalo označit odvetné utkání s dánským FC Kodaň.

Předprodej na tento zápas začal už den po postupu v Arménii. Navzdory důležitosti a velikosti zápasu bylo tempo zpočátku spíše vlažnější, rozhodně se očekávalo, že bude vyprodáno v řádu hodin. Definitivní zlom nastal po předvedeném výkonu na půdě soupeře. Vstupenky na Baník se po dlouhé době opět staly nedostupné jak zboží z Tuzexu. Internetové diskuse zaplnily komentáře marně shánějící lístky, telefony neustále vyzváněly. To vše znamenalo jediné – VYPRODÁNO! 

Dresscode byl znovu stanoven jednotný v bílé barvě a počty těch, kteří jej nedodrželi, byly opravdu pouze v řádech jednotek… Pohled na takto zaplněné tribuny tak byl vskutku impozantní. 

Ještě před úvodním hvizdem absolvoval kolem stadionu čestné kolečko pan Brabec, aby alespoň symbolicky poděkoval všem, kteří dorazili Baník podpořit a nahecoval ochozy k fandění.

První optická prezentace přišla na řadu na sektorech B hned s nástupem hráčů na hřiště. Kartoniáda KING BANÍK, po stranách doplněna zlatými vlaječkami. Uprostřed se skvěla plachta s podobiznou krále s královskou korunou a před sektorem rozvinutý nápis „Welcome to the true kingdom“, aby nejen návštěvníci z Dánska věděli, kde je skutečné království. 

Druhé choreo, které si ultras připravili v samotném kotli, jasně odkazovalo, kým byl klub ze Slezské založen. Malovaná plachta Baník, ze které na pozadí shlížel horník, ve spod doplněna o nápis „Club with mining heritage from the heart of Europe“ neboli „Klub s hornickým dědictvím ze srdce Evropy“. Do akce nastoupil také pyrotechnický oddíl, který po stranách odpálil bílé race :-) 

Své choreo si připravil také sektor mladých chacharů, kteří se prezentovali menší malovanou plachtou „Young fans of Baník Ostrava“

Co napsat k našemu fandění? Naprostá fantazie. Už od předzápasové rozcvičky bylo znát, že to bude pořádný hukot. A tak se taky stalo. Nejen kotel, ale i chachaři v ostatních sektorech jeli od začátku do konce na plný plyn. Třešinkou na dortu pak bylo „celý stadion za ramena“, kdy se tentokrát zapojily nejen ochozy, ale i většina návštěvníků na hlavní tribuně. A teď si to zkuste představit na uzavřeném fotbalovém stadionu s tribunami přímo u hřiště… Snad se brzy dočkáme.  

Počet návštěvníků z Kodaně sice zůstal lehce za očekáváním, nicméně těch přibližně dvě stě, kteří vážili cestu do Ostravy, se rozhodně za předvedený výkon nemusí stydět. Svůj support rozjeli už před úvodním hvizdem a neustávali prakticky po celou dobu utkání. Stejně tak průběžně odpalovali race, které odněkud stále vytahovali jak králíky z klobouku. S sebou přivezli jednu velkou vlajku København, kterou převěsili několika malými „kapesníky“. Nechybělo i několik mávaček v klubových barvách. 

Krátce také pohled na dění hřiště – hráči navázali na svůj výkon z Kodaně, soupeři nedali nic zadarmo a stadion tak mohl ve 42. minutě po trefě Erika Prekopa explodovat nadšením. Jelikož do konce základní hrací doby už se skóre nezměnilo, přišlo na řadu prodloužení. Ani v něm však další branky nepřibyly, a tak došlo na penaltovou loterii, ve které už bohužel byli úspěšnější seveřané.  

Letošní pohárové putování tak máme za sebou. Není však zapotřebí klesat na mysli. Ostudu jsme si na hřišti ani na tribunách rozhodně neudělali. Předvedené výkony byly hodny jména Baníku! 

A na závěr už jen jeden vzkaz: „Evropo, těš/třes se! Za rok jsme zase zpátky!“ 

Sepsal: Stuart