Baník - Jihlava 3:1 "Tonoucí se stébla chytá"

Tonoucí se stébla chytá aneb další zápas o záchranu, tentokrát náš milovaný klub přivítal Jihlavu a konečně si hráči mohli v kabině zakřičet vítězný pokřik (snad ještě ví jak zní) a věrní fanoušci mohli opět po čase jít domů s pocitem vítězství (snad ne naposledy). Jihlavu koučuje bývalý trenér Baníku Martin Svědík, který Jihlavu vytáhl ze suterénu tabulky a přiblížil celek z Vysočiny k záchraně, zatímco naše loď se potápí stále hlouběji. Všichni chachaři byli zvědaví, zda-li nastane zlepšení, protože zápas s Duklou neměl ke slovu katastrofa daleko, reprezentační pauza ovšem přišla vhod a tak Baník mohl potrénovat věci s novým trenérem a jak se v zápase ukázalo, tak to zatím nese i nějaké to ovoce.

Zápas začal velmi dobře po všech stránkách, Baník tlačil Jihlavu, která se pomalu nedostala ani za půlku hřiště a chvílemi mohl brankář Laštůvka přemýšlet, zda si v bráně nepověsí houpací síť. Fanoušci na ochozech začali vzorově zazpívanou klubovou hymnou a také velmi dobrým a hlasitým dopingem, který snesl jak v kotli, tak i na ochozech velmi přísná měřítka. Prvních třicet minut bylo na tribunách opravdu kvalitních, bohužel pokles nastal paradoxně po první brance Baníku, kdy šel doping mírně dolů, ovšem i tak to bylo ještě slušné. Asi holt nejsme zvyklí na to, že vedeme a jak v takovém případě fandit.

Druhý poločas začal naprosto opačně, Baník se ze hřiště ze začátku vytratil a support fanoušků byl dost nevýrazný a to jak v kotli, tak i na okolních tribunách. Pasivitu na hřišti využili také hráči Jihlavy, kteří srovnali stav utkání a opět to vypadalo, že půjdeme v již zaběhnutých kolejích. Následoval sled událostí, kdy soupeř nedokázal proměnit závar před Laštůvkou a jeden z hráčů Jihlavy sklidil vlnu kritiky celého stadionu za ležení na hřišti, přičemž po bleskovém ošetření skákal opět jako kamzík (po celý zbytek zápasu byl ochozy vybučen), bylo vidět, že by Jihlava ten bod i brala. Právě tyhle události byly zřejmě klíčové v dalším průběhu zápasu, jelikož celý stadion opět bouřil a super dopingem hnal Baník za vytouženými třemi body. Optická prezentace nebyla nikterak složitá, byla vytvořena z menších mávacích vlajek, které byly rozmístěny po celém kotli a prim hrály dvě velké mávačky umístěné v přední části kotle. To všechno doplnila pyrotechnika (dýmovnice, stroboskopy a race). Celkový počet diváků a fanoušků na stadionu se ustálil na čísle 4446, takže číslo poměrně očekávané vzhledem k termínu, postavení v tabulce a také tomu, že v týdnu přijede fanouškovsky atraktivnější Plzeň. V sektoru hostí se objevilo pár jedinců, kteří se s jednou vlajkou nikterak moc neprojevovali a spíše v poklidu sledovali fotbal.

Baník konečně zvládl zápas, po strašně dlouhé době hráči zjistili, že rohové kopy mohou být výhodou a ne deficitem. Je otázkou na kolik Jihlavu ovlivnily absence důležitých hráčů, zejména ten se složitým jménem určitě chyběl, ale na to se historie neptá. Snad tohle bude morální vzpruha jak pro hráče, tak také pro fanoušky, jelikož něco takového potřebujeme snad všichni. Děkovačka neproběhla v euforické náladě, jak by někdo mohl očekávat, ale byla klidná a mírná, přece jen není co slavit a hráči si toho jsou moc dobře vědomi. Pozitiva zápasu jsou vedle výhry, určitě support na stadionu, kdy se fandilo po většinu času příkladně. Kladně se dá hodnotit také zaplněnost sektoru nejaktivnějších fanoušků (asi se na ten fotbal moc dívat nedá). Pochvalu určitě za bojovnost zaslouží také hráči, kteří podali bojovný výkon a alespoň mírně napravili blamáž s Duklou. Bohužel body stále chybí, tak je třeba makat a bojovat dále, bo chachara nezlomí nic!

V nejbližších dnech se spolu uvidíme ve středu ve Vítkovicích, kdy od 18 hodin hostíme Plzeň a pak v sobotu na výjezdu ve Zlíně! Pojďme společně vylovit potápějící se kolos jménem Baník z pořádného bláta, šance na to ještě je, ale musíme se podílet všichni!!!

sepsal: Matus